Ještě než se vydáme vstříc mysu Dobré naděje, místu vonícímu dálkami, kam cestovat bych se ještě před nějakými deseti lety sotva odvážil pomyslet, nebylo by možná od věci si říct, jak to s těmi mysy a výběžky na Kapském poloostrově a na jihu Afriky vlastně je. O mysu Dobré naděje se totiž traduje několikero vyložených nepravd. Tak tedy do toho.

Na jižním konci Kapského poloostrova jsou dva útesy, dva výběžky. Ten západní je mys Dobré naděje a ten východní je Cape Point. Říká že se tu stýkají dva oceány, Indický a Atlantský. Není to pravda. Geograficky je nutno za takové místo pokládat Střelkový mys. Ten bychom ovšem našli vzdušnou čarou asi 150 kilometrů odtud téměř jihovýchodním směrem. Co však pravda je, že se u mysu Dobré naděje setkávají dva oceánské proudy: studený proud od jihu od Antarktidy a teplý proud od východu z Indického oceánu. Dalo by se tedy říct, že vody Indického oceánu zdejší břehy omývají. Ale to se dá říct jedině za předpokladu, že je to myšleno přesně a doslova. Nic víc a nic míň. Mys Dobré naděje bývá také často považován i za nejjižnější bod Afriky. Ani to není pravda. Nejjižnějším bodem afrického kontinentu je rovněž Střelkový mys. Tam se my při téhle letošní cestě nedostaneme. Možná až někdy příště. A co tedy mys Dobré naděje a Cape Point jsou? Mys Dobré naděje je nejjihozápadnější bod celého afrického kontinentu. Ale je nejjižněji položeným místem Kapského poloostrova. Cape Point oproti tomu žádným prvenstvím neoplývá. Dá se říct, že je to jen obyčejný soused mysu Dobré naděje. Ale je vyšší, skalnatější, drsnější, a možná i poněkud atraktivnější. Tak to je. A pokud jste si až doteď mysleli, že mys Dobré naděje, symbol všech cestovatelů a lákavých dálek, je ten nejjižnější koneček Afriky, zamyslete se na tím, jestli jste při hodinách zeměpisu dávali dobrý pozor. A pokud jste si jisti, že ano, pak by vám váš učitel Zeměpisu měl vrátit školné. Pokud jste ovšem nějaké školné vůbec platili.

Nedá mi to, abych ještě do téhle kapitolky nepřidal trochu suchopárné historie. První, kdo obeplul mys Dobré naděje, byl portugalský mořeplavec Bartolomeo Diaz při hledání cesty do Indie. Bylo to v roce 1488 a jeho plavba byla vyvolána potřebou najít novou obchodní cestu do Indie, která by Evropu zbavila nutnosti obchodovat se vzdálenými krajinami pomocí arabských prostředníků. Ti zřejmě už tehdy byli považováni přinejmenším za šizuňky. Bartolomeo Diaz o tom, že by obeplul nějaký mys, tehdy ani nevěděl, protože jeho koráb se dostal do hrozivé bouře. Obeplul sice tohle místo a také ještě nejjižnější africkou výspu, Střelkový mys, ale byl natolik vzdálen od afrických břehů, že si ničeho takového nepovšiml. O moc dál se však potom už nedostal. Nepřízeň počasí trvala dál. Námořníkům navíc začaly docházet potraviny. Nakonec se posádka, která už byla na pokraji sil, vzbouřila a přinutila Batrolomea Diaze k návratu. Mys tak objevil právě až při zpáteční cestě, při svém neslavném návratu. Na základě svých zážitků Bartolomeo Diaz nazval nově objevené skalisko Bouřlivým mysem. Tohle jméno ale později portugalský král změnil v obavě, aby neodrazoval další mořeplavce před cestou do Indie. Přejmenoval zrádné a nebezpečné místo na optimisticky znějící mys Dobré naděje. Mys Dobré naděje však byl zřejmě Diazovým osudem, či spíše jeho beznadějí. O dvanáct let později totiž zahynul ve vodách nedaleko mysu, když tu ztroskotaly ve strašlivé bouři čtyři lodě při další Diazově výpravě do Indie. A tak se Bartolomeo Diaz, ačkoli mys Dobré naděje objevil, vlastně nikdy za jeho skaliska úspěšně nedostal. Prvenství úspěšného obeplutí mysu se tak připisuje jinému portugalskému mořeplavci Vasco de Gamovi, který o deset let později po pokusu Bartolomea Diaze mys Dobré naděje úspěšně obeplul a do Indie se opravdu dostal. Jeho první úspěšná cesta do Indie tak položila základ k pozdější portugalské koloniální expanzi. Toť asi vše, co bych o tom chtěl v krátkosti napsat. Jen doufám, že ta trocha historie v tomhle odstavci zas tak úplně suchopárná nebyla. Myslím, že k mému vyprávění o našem dobytí mysu Dobré naděje prostě patří.