Ve Fouriesburgu, už zase v Jihoafrické Republice, trochu komplikovaněji sháníme benzín. Jedna pumpa, o které Pepa ví, je tady zavřená. Ale druhá je naštěstí nedaleko za rohem. A tak se protáhneme a natankujeme a pak už v pohodě dojedeme do našich krásných afrických chaloupek Barbet Country Cottages. Od Fouriesburgu je to už nedaleko. Vláďa s Radkou se pak ještě vydají na procházku po okolí, zatímco my ostatní hodnotíme dnešní zážitky, podporujíce alespoň pohledem Pepovo kulinářské snažení. K večeři Pepa připravuje pěknou a velkou africkou svíčkovou, nádherně dorůžovounka ugrilovanou a skvěle okořeněnou. Je to tak nepřekonatelně vábivě voňavá pečínka, že se divím, proč se k nám neseběhnou veškeré divoké šelmy z širého okolí. Pravděpodobně jsou od nás všechny proti větru. A tak tu kolem nás poskakují jen dvě šelmy domácí, které to k nám mají nejblíž: dva místní pejskové. Jarda z plnou pusou mlaská něco v tom smyslu, že sice venku griluje dost často, ale 17. prosince se mu to ještě nestalo. Tak hlavně, aby si na takovéhle předvánoční grilování moc nezvykal. Doma by s tím kolem vánoc asi mohl mít trošičku problémy.

Po večeři nás ještě Pepa stručně seznamuje s tím, co nás tady čeká později a především zítra. Dnešního večera pak posedíme a povídáme si už trochu déle. I nějaké pivko u toho padne do našich žíznivých chřtánů. Pivo tu rozhodně není nijak špatné. Třetinka je přitom za pět randů, což je vskutku bezvadná cena. Ale taková cena je jen tady. Všucde jinde už pivo dražší, i když někde ne o moc.

Úplně před spaním se ještě zahledím nahoru na oblohu. Je naprosto jasno, bez mráčku, a tak ve zdejším čistém vzduchu nerušeném žádnými světly měst a městských aglomerací vidím naprosto neskutečné a pro mě neobvyklé množství hvězd. Troufám si říct, že takhle jasnou a čistou noční oblohu, takhle nádherně viditelnou Mléčnou dráhu, a tolik tolik hvězd a hvězdiček, jsem opravdu dosud nikdy neviděl. To se mi bude hezky spát! Omámen mnoha dojmy ze začátku naší africké cesty si ani nevzpomenu na to, abych mezi hvězdami vyhledal souhvězdí Jižního Kříže. Moc rád bych ho konečně viděl vlastním okem. A jinde, než někde na jižní polokouli, kde právě jsme, se mi to podařit nemůže.