Radka i Vláďa, taky s nějakými těmi barevnými kamínky, které si koupili, odjíždějí s Pepou na hotel. My ostatní zanedlouho míříme konečně dovnitř do mořského akvária, kde zaměníme své soustředění na neživé kameny za prohlídku ukázky života ve vodách Atlantického i Indického oceánu. Jdeme do Akvária dvou oceánů podívat se mezi ryby a další vodní živočichy. Je to jen pár kroků od obchodního centra Waterfront, které už také dobře známe. Jednou jsme se už o návštěvu akvária pokoušeli, tuším asi před třemi dny, ale přišli jsem sem v příliš pozdní hodinu. Tehdy už bylo zavřeno. Dnes jsme tady mnohem dřív. Jsem moc rád, protože tohle Akvárium dvou oceánů je rovněž hodně známé a turisticky velice atraktivní místo Kapského Města. Všude se tvrdí, že rozhodně za návštěvu stojí. To nám potvrzují i Radka s Vláďou, kteří v něm už byli. Ve zdejším akváriu má být soustředěno mnoho zajímavého, co lze vidět pod hladinou, v hlubinách i mělčinách oceánů omývajících svými vodami břehy Jihoafrické Republiky, tedy oceánu Atlantického a Indického. Jsem na tohle akvárium moc a moc zvědav. V nějakém takovém větším mořském akváriu jsem myslím ještě nikdy nebyl.

Celý komplex Akvária dvou oceánů je opravdu velkoryse pojatý. Nejprve se procházíme v jakémsi předsálí s mnoha malými akvárii a menšími nádržemi. Je v nich spousta barevných rybiček a dalších zajímavých mořských živočichů, od mořských koníků a střapatých perutýnů přes platýze, kraby poustevníčky, mořské želvy a medúzy až po humry a langusty. Akvárium s těmi posledně jmenovanými se moc líbí Líbě. Že by proto, že jsou k jídlu? Mě zase zaujmou mořští koníci. To jsou opravdu zajímaví tvorové, a jsou tak nepodobní jakýmkoli jiným živočichům, až nad tím zůstává rozum stát. Taky mi učarují velicí obří krabi. Měří víc než 40 centimetrů a jejich nohy jsou nepochybně delší než půl metru. Úžasní klepeťáci s pěti páry hubených dlouhých končetin! Určitě mi zatuhl úsměv při představě, že by mě jejich dlouhatánská klepeta chytila třeba za nos.

Jednou z velkých atrakcí zdejšího Akvária dvou oceánů je vysoká a shora zřejmě otevřená nádrž s pralesem řas a chaluh. Všechna voda i s rostlinami a stříbřitými rybkami se tu pohupuje v pravidelném hypnotizujícím rytmu jako při silném vlnobití. Navozuje to dojem, že pozorovatel se ocitl v opravdickém bouřícím oceánu pod hladinou zalitou slunečními paprsky. Vedle toho je v akváriu asi nejpozoruhodnějším místem největší zdejší vodní nádrž, kterou je možno obcházet kolem dokola a to dokonce ve dvou poschodích. Slouží jako akvárium pro predátory, tedy rejnoky, žraloky, a mnohé další mořské dravé ryby. V jedné části obřího akvária je veliká široká prosklená stěna, kde si můžeme sednout a pozorovat dění před sebou jako někde na divadle. A to buď zezdola z přízemí, a nebo jako z galerie, pokud vystoupáme do horního patra. V jiné části procházíme půlkruhovým tunelem vedoucím skrze nádrž predátorů. To má člověk skoro až mrazení, když se prochází hned vedle skoro třímetrového žraloka a vidí zblízka jeho pootevřenou tlamu plnou ostrých špičatých zubů. Rozhodně takhle zblízka nemá žralok zrovna moc sympatický kukuč. Žraloci jsou tu asi vůbec největší ryby, ale je tu mnoho dalších velkých oceánských predátorů. Plavou často těsně nad naší hlavou nebo přímo před námi. Ryby se žlutými ocasy, které tvoří velké hejno, plavou v kruhu rychle kolem dokola nádrže. Jedna z nich má na hřbetě zřetelné jizvy po zubech, a to až hluboko do masa. Zřejmě si tuhle rybu nějaký jiný místní predátor zařadil mezi žrádlo ve snaze zpestřit si tak svůj predátorský jídelníček.

V nádrži s dravými rybami vidíme plavat i nádherné velké želvy. Zatímco ryby se všechny pohybují převážně vodorovným směrem, želvy spíše plavou nahoru a zase dolů. A rejnoci? Ti jsou také úžasní. Když je vidíte plavat jejich ladným mávavým pohybem někde vysoko nad vaší hlavou, vypadají jako nějací podmořští ptáci, jako by se jejich ploutve staly křídly a jako by oni pomalu a tiše přelétávali kolem vás. Jaký ladný pohyb mají tihle nebezpeční tvorové! Před tou obří nádrží plnou predátorů bych mohl sedět hodně dlouho. Prohlížím si ji několikrát, popocházíme s Líbou zezdola nahoru a zase zpátky. Pořád je na co se dívat. A to ještě v mezipatře, kde je i malý dětský koutek, se ocitnete v expozici, kde jako byste byli na břehu oceánu. Je tady několik živočichů patřících k pobřeží, třeba žáby a mezi jinými například i tučňáci. A jsou tu k vidění i krásní tučňáci skalní a patagonští, kteří žijí až ve vzdálené Jižní Americe a nebo na odlehlých ostrovech jižních moří. Jsem z akvária docela nadšený. Moc se mi tu líbilo, a myslím že mi výborně přiblížilo bohatství zdejšího podmořského světa. Líba ovšem zdaleka tak nadšená není. Ale ona má možnost srovnání. Ani ne před rokem byla v oceánském akváriu v Lisabonu, a říká, že tam bylo mořské akvárium o moc hezčí. Tak nevím. Mně se tohle líbilo.

Ještě si v areálu mořského akvária najdeme chvilku, abychom se posadili na terasu k přístavu. Je tu jakási kavárna a Líba už kafe nutně potřebuje. Sluníčko se venku už chystá pomaličku k západu a nad Stolovou horou se už zase vznáší lehounký a nadýchaný "ubrousek". Dole pod námi se na molu i o kus dál ve vodě tetelí skupina více než dvaceti velkých lachtanů. A tak i při kávě se máme na co dívat. Tentokrát ne na expozici mořského akvária, ale na skutečné mořské živočichy vně jakékoli ohrady či bazénu. Lachtani pod námi polehávají, plavou, poskakují, a taky řvou a perou se. Kdo by to byl řekl, že v mořském akváriu bude ještě i takováhle kavárnička s vyhlídkou na divoké lachtany?