Díky obrácenému směru dnešního výletu teď připlouváme nejprve na pláž, která bývá zařazena až na konec. A jsme tu úplně sami, tedy nepočítám-li naše dva lodníky. Ti jen co nám tu udělají výsadek, mají na téhle filipínské pláži havaj. A taky jsme ještě za plážovým svahem zřejmě vystrašili dva domorodce, kteří tu prodávají v rákosové chajdě pod palmami občerstvení. Teď hnípali nemaje zatím nikoho, koho by zlákali svojí nabídkou, a nás tady a teď evidentně nečekali. Asi nás považovali za nějakou nóbl honoraci, protože se nám ani nepokoušeli cokoli nabízet. Tahle pláž, jménem Seven Commandos není ale na žádném z okolních ostrůvků. Patří ještě k hlavnímu ostrovu Palawan, na kterém leží i samotné El Nido. Pláž se nachází jenom na druhé straně útesů, které se tyčí podél zátoky u městské pláže v El Nidu. Z téhle zátoky jsme z El Nida vyjížděli a útesy jsme postupně obepluli. Pláž Seven Commandos je pojmenována podle sedmi vojáků, nejspíš záškodníků z druhé světové války, jejichž loď se nedaleko odtud potopila a oni tu zůstali trčet.

Pláž je opravdu nádherná. Ba přímo fantastická. Řada palem na nízkém břehu za námi, vysoké vápencové útesy nad hlavou. Jeden z nich tvoří ostroh zasahující až do moře a znepřístupňuje tak pro suchou nohu pobřeží Palawanu nacházející se za ním. Na pláži šlapeme po příjemném bělostném písku, nohy si smáčím v krásné průzračné vodě. No prostě pohádka. Tak honem do vody! A voda je vskutku báječná, jen poblíž lodě nás trochu "koušou" maličké žahavé a skoro neviditelné medúzky. Protože ta voda má nepřekonatelně dokonalou teplotu, zaplavu si jen krátce. Zbytečně nad ničím nedumám a jdu na břeh pro svůj šnorchl. Touha podívat se především pod hladinu zdejšího moře je veliká.

A nelituju. Podmořský život tu opravdu stojí zato vidět. Lodníci mě poslali šnorchlovat podél pláže kousíček doprava, kde především jsou korály a jimi se živící rybky soustředěny. Rybiček tady je vidět dost. Až na výjimky jsou malé, ale většinou jsou krásně barevné. Mnohé z nich mi připomínají druhy, které jsem viděl při šnorchlování v Egyptě. Některé a nich jsou dost možná úplně stejné druhy. Moc se mi líbí takové ty baculaté rybky. Buclatých baculek potkám několik různých, všechny ale zřejmě patří mezi čtverzubce. Ale zajímavé jsou nepochybně taky různé druhy korálů, které jsou zvláštní jak tvarem, tak i barvou. Některé druhy korálů připomínají květiny, jiné se hýbou jako živé. Vlastně oni také živí jsou. Korály přece patří do živočišné říše, i když mnohé vypadají spíš jako rostliny. Jsou to ale drobní živočichové, kteří vylučují ze svého těla vápenec, pomocí něhož potom tvoří tyhle fantastické podmořské světy. Trochu fotím, ale máloco se povede. Pod vodou je tady světla málo. Navíc mi rychle dochází baterka v podvodním foťáku, musím ji nechat chvíli odpočinout. Naštěstí fotografování trochu pomůže zdejší čistá voda a přemíra nádherných barev. Ještě než vylezu z vody, potkám výjimečně dvě větší ryby, tak asi pekáčové velikosti. Vyfotit je nestíhám.

Půjčuju Líbě šnorchl, aby se taky mohla podívat na filipínský podmořský život. Sám zatím chvíli plavu, a když se Líba vrátí, zase šnorchluju já. Za ty přibližně dvě hodiny, co jsme tady, prakticky nevylezu z vody. Na nějaké odpočívání a ležení nemám čas! Je tu báječně. A jsme tu fakt dočista sami. To je snad sen! Teprve, když už se chystáme odplout, zakotví u pláže jiná loďka. Malá. Jsou na tři lidé, a zřejmě všichni Filipínci.