Osobní stránky - Lubomír Prause

Zápisky z cest - Jih Afriky 2009 / 2010

Facebook Twitter

Jak mi zachutnala jižní Afrika

© 2011, poslední aktualizace: 28.6.2013

<<  Nebojme se zimbabwské policie  >>

Cesta je ještě dlouhá. Dnes musíme dojet až do Victoria Falls, čili k Viktoriiným vodopádům. Kola naší toyoty čekají dalších více tři sta kilometrů jízdy nekonečně rozlehlou buší, která je stále hustší a neprostupnější. Okolo cesty můžeme spatřit nějaký ten baobab, vyskytují se tu ale docela řídce. Vidíme však mnoho různých druhů akácií. Koruny některých tvoří takové typické veliké deštníky. Jiné stromy jsou zase posety mnoha zažloutlými kuličkami a chuchvalci hnízd snovačů, drobných barevných ptáčků. Sem tam mezi tou zelení zahlédneme vesničky podobné té, kterou jsme dnes navštívili. Jak se pomalu blížíme k Victoria Falls, takových vesniček postupně přibývá.
obrázek Vybírání mýta na zimbabwské "dálnici"
Na všechny jde trochu dřímota. Několikrát zastavujeme sami dobrovolně, abychom se protáhli. Jinde je potřeba zastavit proto, že musíme platit za zimbabwskou "dálnici" mýto. A dost často nás zastaví také policejní kontroly. Je jich tu docela hodně. Nicméně Pepova snaha o přátelskou konverzaci a jeho český pas neznamenají prozatím žádný problém. Ten Pepa věští až skoro na konci dnešní cesty, u města Hwange. Tam jsou prý potíže vždycky. Nedaleko před Hwange opravdu potkáváme policejní kontrolu. Tenhle policista vypadá hodně nepříjemně. Tváří se sveřepě, chce vidět všechny papíry, obchází auto kolem dokola, ale i tenhle mračoun nás nakonec nechá v klidu odjet. Ale snad o dva či tři kilometry později stojí u silnice další. Ti vypadají trochu lépe. Pepa se jich ptá, zda za městem je ještě nějaká policejní kontrola. Ptá se proto, aby zjistil, jestli ti policisté, které očekává, a s nimiž má vždycky problémy, nejsou falešní. Policisté nám potvrzují, že za městem také nějací policisté hlídkují. Konkrétně prý tam jsou ženská a chlap.
Hwange nás přivítá typickou siluetou elektrárny. Pepa to komentuje, že když elektrárna pracuje, že je to dobré, že alespoň bude ve Victoria Falls elektřina. Kolem Hwange jsou vidět i nějaké ocelárny a hutě, a také další těžký průmysl. Jsou tu i velice bohatá uhelná ložiska, a tím pádem i uhelné doly. Všechno je ale teď prý v provozu jen částečně, hlavně kvůli nedostatku elektrické energie. A my opravdu vidíme, že některé továrny a doly vypadají docela opuštěné.
Za Hwange skutečně potkáváme další policejní hlídku. Jenomže to jsou dva chlapi. Mají zrovna v práci jiné auto, a tak nás ani nezastavují. Pepa s viditelnou úlevou jen prosviští kolem nich. Prý jsou to ti, co s nimi měl vždycky problémy. A tak si oddychneme všichni. S policajty jsme zatím všude uspěli bez ztráty květinky, přesněji řečeno bez ztráty jediného dolaru.
Vzápětí u silnice můžeme vidět značku "Pozor slon!", ale za ní se místo slonů přes silnici žene tlupa paviánů. Jsou hbití, rychle mizí na druhé straně silnice v houštinách. Do Victoria Falls, k Viktoriiným vodopádům, nám zbývá urazit posledních asi sto kilometrů. Sluníčko dnes naštěstí tolik nepraží, je docela zataženo, a tak se cestuje relativně příjemně. Ale sotva si tohle zapíšu do svého deníčku, sluníčko vykoukne zpoza mraků. Zároveň ovšem začne taky pršet. Déšť sice dlouhý není, zato sluníčko nás pak doprovází po zbytek cesty až do Viktoria Falls. Stejně jako policejní kontroly.
obrázek Viktoriiny vodopády na dohled
Než ale do Victoria Falls dojedeme, nedaleko před městečkem ještě zastavujeme na jakémsi mírně vyvýšeném místě, na vyhlídce nedaleko silnice. Vpravo lze spatřit kaňon, který pod vodopády vytváří řeka Zambezi. Tam, jak mám naplánováno už z domova, bychom měli raftovat. Trochu víc vlevo v dálce ale už vidíme samotné Viktoriiny vodopády. Tedy spíš jen oblak vodní tříště, který se nad nimi vznáší. Soudě podle množství mlhy stoupající nad vodopády, je na Zambezi asi střední průtok vody. A to je, jak nás ujišťuje Pepa, moc dobře. Kdyby bylo vody hodně, pro samou mlhu a vodní tříšť bychom z vodopádů skoro nic neviděli. Kdyby jí naopak teklo málo, vodopády by zase skoro nevodopádovaly. A to by taky nebylo to pravé. A tak, zatímco ujíždíme posledních pár kilometrů do městečka Victoria Falls, se začínám na Viktorky těšit a jsem na ně čím dál tím víc zvědav. A Pepa si už opatrně, aby to ještě nezakřiknul, začíná libovat, že je to snad poprvé, co projel Zimbabwe bez jakýchkoli problémů s policií. Tedy bez pokut a bez úplatků.

>>

© Lubomír Prause, 2011
LP logo
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3